Deník z Máchova jezera 2007

Pondelí 21. května 2007

      První den na kolech. Ráno jsme jeli asi 3 hodiny vlakem. Ale bylo to celkem zábavné. Když jsme už definitivně vystoupili z vlaku, tak ti slabší ještě kousek jeli se svými koly a našimi batohy a s paní učitelkou vlakem. My jsme šlapali asi 19 km na kole po písku, nahoru a zase dolů, někdo tlačil, někdo statečně šlapal. I přes velké vedro pan učitel neztrácel s námi trpělivost. Přes velké naléhání nás všech, co jsme se chtěli vykoupat, s námi jel ještě nakoupit. Nejhezčí ze dne podle všech hned po koupání (kdy nás Robert potápěl) byla bohatá večeře a po ní volná zábava. Také bylo velmi vtipné a poučné opravování kol :-) Před spaním jsme se ještě sešli a řekli si pravidla pobytu a plán na zítra.

Patricie Soukupová

Úterý 22. května 2007

      Byl to nezdolatelný den. Ráno po snídani nás čekal dlouhý a zároveň krásný výlet. Pro některé to bylo velice náročné, ale pro jiné zase "obyč". Jeli jsme po většinu výletu lesem. Občas do kopce, ale samozřejmě i z kopce. Hodně dětem padaly řetězy a jiným i nervy nebo trpělivost. Ale cestu jsme přežili. Cesty plné písku a spadlé stromy byly jedním z nejnáročnějších překážek. Našim cílem bylo velké a opuštěné letiště. Na letiště jsme dorazili a krásně jsme se projeli po dlouhé a rovné trati. Dozvěděli jsme se o minulosti tohoto bývalého vojenského letiště. Jakmile jsme vyjeli z prostoru, přihnala se na nás bouřka. Před bouřkou jsme se ukryli v polorozbořeném domě. Po čase jsme se jeli občerstvit do hospody. Když už se každý najedl a napil podle libosti, jeli jsme přes obchod PLUS zpátky do chatiček. Po té nasledovala sprcha nebo jezero. Služba nám nachystala velice chutnou večeři a náhle se přiřítila červeným autem paní ředitelka s milým překvapením. A to už je pomalu konec únavného dne a my jsme rádi hupsli do postelí a spali až do rána.

Anna Zikmundová a Barbara Straková

Středa 23. května 2007

      Jako obvykle jsme vstali v 7:45. Snídaně byla moc dobrá. Měli jsme rybí pomazánku, která všem velmi chutnala. Po snídani jsme jeli na hrad Bezděz, ale vyjeli jsme později, protože někteří jedinci zanedbali pravidelný večerní servis kol. Cesta byla dlouhá asi 6,5 km. Jeli jsme naším oblíbeným terénem - jemný píseček. Dojeli jsme do vesnice Bezděz a zamkli kola na hromadu ke stromům. Když jsme vyšli dlouhý a prudký kopec, spatřili jsme zblízka hrad Bezděz. Po hradě nás provedla milá průvodkyně, ale Jáchyma zřejmě výklad nezaujal, protože se pořád smál hloupým smíchem. Když jsme hrad prošlí, tak jsme šli zpátky ke kolům. Potom jsme jeli cyklistickou cestou zpátky k Doksům. Cesta byla příjemná. V táboře pak pro nás pan učitel přichystal "jízdu zručnosti". Byla docela těžká. Pak jsme se šli vykoupat do Máchova jezera. Potom byla večeře, která byla moc dobrá. :) Naši učitelé pro nás dnes přichystali také zajímavý večer plný soutěží a her. Jeho vyvrcholením bylo pozorování Měsíce. Tak jsme si zopakovali a připomenuli učivo fyziky a zeměpisu.

Ivan Huri a Adam Šimice

Čtvrtek 24.května 2007

      Dnes byl nejdelší výlet na kole, skoro celou cestu na vrchol našeho výletu jsme jeli do kopce, ale zpátky z kopce, museli jsme hodně brzdit, protože jsme jeli po úzké cestě přes kořeny v lese. Ale to jsem předběhla. Na začátku našeho výletu jsem se vysekala o krásný sloupek. Nějak jsem se zadívala na zem a pak už jsem to nevytočila. Měla jsem trochu poraněnou nohu, ale jinak v pohodě. Měli jsme hodně zastávek. Hlavně na zříceninách. Byli jsme se podívat na Housce (hrad), ale něco tam natáčeli, takže jsme místo prohlídky měli zastávku. Předtím jsme ještě projeli vesnicí s vtipným názvem. Jmenovala se Okna. Kromě mě ještě havarovali Ivan a Bára, ale nikomu se nestalo nic vážného, jenom odřeniny.Pak jsme se vypravili na zříceninu Bernštejn. Ve vesnici pod hradem se s námi rozloučila Majda, protože musela do Prahy na koncert (hraje na housle). Dnešní výlet byl také asi nejtěžší, protože jsme jeli náročným terénem. A taky bylo horko. Když jsme přijeli, tak jsme se krásně vysprchovali a někteří krásně vykoupali v Máchově jezeře. Na dnes jsme naplánovali opékání buřtů, tak služba připravila věci k ohni, nakrájela zeleninu, chleba. Ostatní nanosili dřevo. Pan učitel zhodnotil všechny žáky a rozdal nám fidorky jako medajle. Zvláštní cenu za statečnost dostala Bára. To bylo hezké ukončení našeho pobytu. A zítra už musíme zase do Prahy :o(

Adéla Charvátová

Pátek 25.května 2007

      V pátek ráno jsme vstali, umyli se a šli jsme se najíst. Pak nás čekalo vyhlášení výsledků z jízdy zručnosti. Po té si každý sbalil své batohy a šel si pořádně vyčistit kolo. Když už bylo vše hotovo, např. uklizené chatičky (důkladně), tak jsme všichni nasedli na kola a jeli jsme 1 km na nádraží. Na nádraží nám přijel za půl hodiny vlak. Vysadili jsme do něj všechny kola a nasedli jsme do vagonu. Jeli jsme do Mladé Boleslavi, kde jsme přetoupili, ale naštěstí jsme kola nemuseli přendávat. Cesta vlakem byla dobrá. Až na vedro ve vlaku. Už jsme se těšili, až budeme v Praze. Dorazili jsme do Prahy a tam na nás čekali rodiče. Společně jsme se všichni vrátili domů a oslavovali příjezd. :)

Nikola Kopáčová a Anna Zikmundová