Oslavy 100 let ZŠ Kladská

Propagační lety mezi Benešovem a Prahou
ke 100 letům ZŠ Kladská, duben a květen 2002
Je krásný slunečný den, poslední pracovní den před víkendem. Píše se pátek s datem 17. května roku 2002. Na Královských Vinohradech nedaleko Vinohradské vodárny a Husova sboru vrcholí v jedné, dnes už historické budově, v Základní škole v Praze 2, Kladské ulici č. 1 přípravy k oslavám stého výročí svého založení.

Pro žáky školy je v dopoledních hodinách připraveno náhradní vyučování - návštěva filmového představení. Ve škole zůstávají čtyři třídy, které pomáhají části pedagogického sboru s dokončováním příprav. Nejmladší žáci - třeťáčci malují před školou, v místech filmování známého filmu Rebelové, barevnými křídami pestré obrázky. Na prostorném chodníku můžeme vidět siluetu školy, různé jarní květiny, postavičky dětí, zvířátek, prostě vše, co nazýváme dětským světem. Uvnitř budovy probíhají poslední úpravy ve třídách, do kterých se budou shromažďovat absolventi podle ročníků, kdy školu dokončili. Výzdoba na chodbách je již hotova.

Kolem 14. hodiny začínají do školy přicházet první absolventi. Procházejí školní prostory, jsou přivítáni v přízemí žáky 9. třídy a obdarováváni drobnými suvenýry, které připravili žáci 1. stupně v hodinách výtvarné výchovy a pracovního vyučování. Kromě toho každý obdržel keramickou plaketu s logem školy a program, kde se mohl seznámit s průběhem celého pátečního odpoledne. Po chodbách prováděli absolventy žáci v modrých polokošilích s logem školy a pomáhali zejména starším absolventům s orientací v budově. Hned v přízemí čekal na každého absolventa úkol, aby se našel u své třídy a odškrtl. Poté si mohl každý prohlédnout výzdobu v přízemí školy - dvě skleněné vitríny se všemi školními kronikami od založení až do současnosti.

Setkání nejstarších absolventů Kladské
Čas, jako by se najednou zastavil. V hlavách se vybavovaly jen a jen vzpomínky, léta učení a žákovského dovádění. V prvním patře byly shromážděny a instalovány materiály pamětníků a největší hloučky postávaly před fotografiemi tříd z období od roku 1928 až po poslední fotografii v roce 2001. Každý si prohlížel s neuvěřitelným zájmem nejen své vrstevníky, ale i učitele. S učiteli se mohli setkat a popovídat si ve sborovně ve druhém patře. Ve druhém patře byla možnost zakoupení almanachu vydaného právě u příležitosti tohoto výročí.

V 15 hodin začalo oficiální zahájení. Všichni přítomní včetně hostů se přesunuli díky pěknému a teplému počasí před školní budovu, kde začal slavnostní program. Každý z účastníků měl možnost usednout v improvizovaném přírodním amfiteátru, z jedné strany obklopeném parkovou zelení s výraznou vůní odkvétajících šeříků a právě kvetoucích akátů a po pravé straně měli možnost upírat své zraky na krásnou budovu "naší Kladské" s transparentem, který visel pod okny ve druhém patře a upozorňoval na kulaté výročí.

Konverzaci všech účastníků přerušily slavnostní fanfáry, které daly pokyn k právě začínajícímu programu. Průvodní slovo měl bývalý žák naší školy a známý herec pan Gustav Bubník. Po zahájení a přivítání všech návštěvníků promluvila ke všem přítomným ředitelka školy paní ing. Zuzana Sokolová. Pozdravila ještě jednou všechny hosty, učitele a bývalé žáky Kladské. Oslovila mezi přítomnými náměstka ministra školství PaeDr. Jaroslava Müllnera, za Magistrát hl.m. Prahy paní mgr. Ludmilu Knížkovou, starostu městské části Praha 2 mgr. Michala Basche, za Českou školní inspekci paní RNDr. Jitku Loubovou a PaeDr. Alenu Klímovou, z Kanceláře prezidenta republiky Pražského hradu paní PhDr. Lenku Štětinovou a bývalou ředitelku paní mgr. Marii K. Novákovou. Po úvodních slovech a stručné historii školy přečetla úryvek z děkovného dopisu absolventky školy z počátku 50. let. Po ní se ujali slova zástupci z MŠMT a starosta. Jednotlivá vystoupení hostů byla proložena hudebními čísly bývalých žáků školy - Adama Plachetky se svým operním zpěvem za klavírního doprovodu Jana Popelky. O další vystoupení se postaraly žákyně Helena Novenková, Julie Vernerová a Markéta Zdeňková hrou na klavír a na housle s kytarou. V závěru programu předal pan Bubník slovo dvěma významným osobám - absolventu školy z roku 1924 panu Jiřímu Veselému a bývalé učitelce německého jazyka paní Věře Rosické. Oba s láskou vzpomínali na léta strávená právě zde v Kladské. Na jejich slova pak navázal svými vzpomínkami sám pan Bubník.

Z Almanachu ZŠ Kladské
Slavnostní program, který trval přibližně jednu hodinu, skončil a všichni se začali přesouvat zpět do školy. Absolventi zastavovali své bývalé učitele, s úsměvem a trochou nostalgie vzpomínali na svůj pobyt strávený zde ve škole. Každý byl pyšný na to, co všechno ho Kladská naučila, jak mu pomohla v dalším studiu a čeho sami již v životě dosáhli. Davy hostů proudily do školy i ze školy, na chodbách, před sborovnou a před školou se vytvářely hloučky, všude se živě diskutovalo a vzpomínalo.

Ne jinak tomu bylo i ve sborovně, kde měli dostaveníčko bývalí členové učitelského sboru. Vrásky a šediny ve vlasech nikomu neubraly na jejich elánu a úsměvu - prostě tak, jak jsme je znali všichni z dřívějších dob. Každý vzpomínal, vyprávěl. A bylo stále o čem hovořit. Okny byla slyšet hudba, která vyhrávala na školním hřišti a zejména ti mladší zde měli možnost si zatancovat.

Každý byl spokojen, všem se zdařilé odpoledne moc líbilo. Dokonce i někteří zamáčkli slzičku v oku. Kdy se zase setkají? Může to být zítra, za měsíc, za rok - či za několik let. Ale to už bude záležet zase na všech ostatních, kdo bude jak aktivní a schopen setkání zorganizovat.

Oslava proběhla důstojně v příjemné atmosféře. Školou vládlo samé veselí, přátelství a hlavně - pohoda. A proto - všem patří obrovská pochvala, veliké DĚKUJI za veškerou přípravu, která vlastně začala již před třemi lety. Velký dík patří Klubu rodičů a přátel školy, bez jehož pomoci by škola vše sama nestačila zajistit, velký dík náleží všem učitelům, absolventům, se kterými jsme byli ve spojení, velký dík i žákům, kteří pomáhali, kanceláři a samozřejmě i bývalé ředitelce paní Novákové a současné ředitelce paní Sokolové, které celou akci koordinovaly.

Co dodat? Co popřát škole do dalších let? Jen samé nej a samé dobré žáky. Aby byla stále takovou dílnou moudrosti. Školou pro příští generace, aby i ony mohly říkat - "My jsme absolventi Kladské", "My jsme se učili na Kladské". Aby ty oslavy za příštích 100 let byly zrovna takové jako ty dnešní. Ale to všechno bude až …..

Napsal : Mgr. Ladislav Bošek